Základní informace o společnosti

Pískovna Černovice, spol. s r. o.

se sídlem Brno, Bolzanova 763/1, PSČ 618 00, Česká republika
IČO: 60697318
zapsaná v obchodním rejstříku u Krajského soudu v Brně, sp. zn. C 14311

Z historie společnosti

Výrobní aktivita současné společnosti Černovická pískovna probíhá v prostoru Tuřanské terasy a jejího jihozápadního svahu podél ulice Vinohradské v městské části Brno – Černovice. Zdejší písky jsou tvořeny třetihorními a čtvrtohorními sedimenty ve výši 40-45 metrů. Zmíněný svah byl využíván od středověku původně jako prostor intenzivního vinohradnictví. Zde se nacházely až do konce 19. století místní vinohrady, jež byly místním německým obyvatelstvem označovány názvy Altes Gebürg, in Grüben, Zwarzeilen a další, z nichž v současné době se udrželo jen označení Dvouřádky, které je ale posunuto v terénu k severu. Na horní terase vedla od Brna k jihu významná komunikace zvaná Měnínská cesta.

Prostor byl původně církevním majetkem kláštera v Králově Poli, v polovině 19 století byl rozdělen především mezi místní občany, kteří se tak stali majiteli jednotlivých parcel. Vinohrady zanikly koncem 19. století, kdy byly postiženy révokazem. Pole na terase byly používány až konce 60 let minulého století.

Pokud byly Černovice samostatnou obcí písek byl využíván místní občany jen v omezeném množství, výjimku tvořila cihelna, která je uváděna na počátku minulého století ( dnes firma Tart). Rozsáhlejší těžba písku začala se stavebním boomem za první republiky, kdy se podél dnešní ulice Vinohradské nacházelo několik pískoven. Za první republiky do konce roku 1938 prostor těžby písku nepřekročil významněji hlouběji hranu terasy a svahu. Za okupace si místní občané vybudovali na svých majetcích protiletecké úkryty, z nichž některé se zachovaly až do dnešní doby ( fi. Sido). V roce 1945 po osvobození bylo německé obyvatelstvo vystěhováno a původní majitelé byli nahrazeni převážně novými českými přistěhovalci, kteří se stali majiteli původních parcel. Cihelna byla zestátněna a stala se součástí vícerých firem, z nichž se nejvýrazněji do paměti vryla firma Prefa, která zde vyráběla prvky pro panelovou výstavbu. Majetek některých přistěhovalců se postupně dostal do JZD, které později přešlo do Státního statku Brno, drobnější majetek zůstal v rukou soukromých majitelů.

Již za okupace spotřeba písku rostla při výstavbě zbrojařských firem, po roce 1948 při budování těžkého průmyslu a především při panelové výstavbě Brna a okolí. V této době, kdy drobní držitelé byli nuceni převést svůj majetek do státního sektoru, těžba písku se zvětšovala neuvěřitelným tempem a jednotlivé těžební prostory postupovaly stále hlouběji do prostoru terasy, směrem k východu, až dosáhly výše zmíněné polní cesty, která při těžbě byla na několika místech překročena. Těžba písku probíhala také horizontálně a na několika místech po dosažení hladiny spodní vody byla vytvořena rozsáhlá a poměrně hluboká jezera. Měnínská polní cesta byla nakonec v 70. letech minulého století jižně od těžebního prostoru přerušena výstavbou dálnice a tak se těžba rozšířila ještě intenzivněji za tuto hranici směrem ke Slatině. Vytěžený prostor se začal používat také k ukládání různého, mnohdy stavebního materiálu.

Po změně politických poměrů na přelomu 80. a 90. let byl státní majetek privatizován v němž vznikla Pískovna Černovice, spol. s r.o., v níž významný podíl měla Městská část Černovice, jistou část drželi i drobní společníci. Další majetky v privatizaci získali i další zájemci. Celý tento proces byl ukončen v roce 2018, kdy Městská část Černovice se stala jediným akcionářem zmíněné společnosti. Po zrušení původní brněnského letiště zasáhla těžba i do tohoto prostoru a dostala se až na hranice černovického katastru.